Potrénovali jsme v novém prostoru, ve kterém se odehrálo Mistrovství Moravy 2017. Různorodý les nad Otrokovicemi nabídl zajímavé možnosti tréninku orientačních schopností od navigace v "rovném" svahu po jemnou mapařinku v členité a uzavřené oblasti vzdáleně připomínající nejnáročnější partie třeba ve Slovinsku. Speciální charakter mělo také naše zázemí na Ekofarmě Žlutava, odkud si minimálně já vezu nevšední nejen kulinářské zážitky, a tak jsem si v dobrém slova smyslu připadal jak v kraji, kde lišky dávají dobrou noc (holky druhý den lišku na farmě opravdu objevily :-)).
Nočák jsme běželi prakticky přímo z farmy. Přehlednější terén a jednodušší dohledávky (nebo jasné zarážky za kontrolou) vybízely většinou k přímým postupům na směr podle buzoly, případně sledováním hrubých vrstevnicových tvarů. Mapy - T1, T2, T3.
Kombotech jsme věnovali navigaci podle vrstevnic. Obecně se dá konstatovat, že reliéf je dnes na mapě čím dál přesnější vrstva (čemuž přispívají i laserscanová data), jejíž výhodou je dlouhodobá neměnnost a nižší subjektivní hodnocení (třeba oproti mapování porostů). Proto špičkoví závodníci často dokáží během navigačního plánování generalizovat mapu třeba jen na vrstevnice a několik výrazných záchytných informací... Bezpečné čtení reliéfu, plastická představivost jsou proto klíčové schopnosti pro efektivní navigaci. Bonbónkem byl lesní sprintík, při kterém jsme se poprvé seznámili s nejkrásnější částí lesa. Mapy - T1, T2, T3; výsledky sprintu (pdf), mezičasy.
Odpoledne jsme po skupinách vyrazili na volný vytrvalostní běh. Ze zkušenosti se domnívám, že právě tréninkové zapracování základní vytrvalosti na úrovni AP1 a AP2 (dle RD terminologie) - tedy výkonnost a trénovanost okolo aerobního prahu, která by měla být základem zimního tréninku, je u většiny české mládeže podceněná a nedostatečná. Tentokrát to znamenalo čistou hodinu běhu zabahněnými cestami v kopcích pro mladších holky, pro Libora asi 125´ a 25 km. Žákovská část mančaftu se pustila na tratě včerejšího nočáku.
Posledním tréninkem byl middle. Největší záludností tratí byly náběhy z přehledných rychlých pasáží do vrstevnicově členité zeleniny. Tyto momenty, které souvisí se změnou (běžeckého tempa, členitosti či viditelnosti prostředí, navigační techniky), musíme v rámci taktického uvažování na trati aktivně vyhledávat a přizpůsobit jim své chování... Mapy - T1, T2, T3; výsledky (pdf), mezičasy.
Soustředění bylo krátké, ale dynamické. Věřím, že nám poskytlo několik cenných impulsů a reflexe do dalšího zimního tréninku. Dík Evženovi a Roumenovi za nápomoc!
