Sraz sa posunúl o půlhodiny pozadu, bo sa nemohl obudit Mára. Ostatní chrníja dofčilejška.
Ekipa ve složéní Mára, Radek, Sláfka, Vítek a Jessina vyběhli od Tatranu skoro na poledně...ale nebýl to běh, kerý by si zaslúžíl vašu pozornosť.. byla to převeliká bída..teda aspoň od našeho elitáka ...
Sláfka sa od nás odpůtala u prvního křížku a šla si objehnút pútní místa nad Lhotkú. Kukla aj na rozhlednu a pořídila pár pěkný foteček tož nahlédnite tady.
Naša malučká skupinečka jednonohých to vzala hore nad Prakšickým mlýnem přes Vrchové , Lhotský kopec a dalej nad potokem pod Rovnú horů. U rybníčku pod Rovnú horú už měél eliták žízeň a býl jakýsi celý pošúlaný...Držál se furt gdesi na chvostu a energiju nechál asi na Sokolovně.
Gdyž tito ogařiska packovali pod Rovnú horú, tož sa stalo cosi čudného- zřejmě sa vrátili jakýmsi časoprostorem o sto roků zpátky a 9,5 tisíca kilometrů západně. Čučali jak péro z dyvanu na salón Mc Bartos. Byl sice prázdný, ale to bylo zřejmě zpúsobené rychlým úprkem místních krasavic, gdyž sa k ním donésl neodolatelný parfém našého najpomalejšího elitáka v pelotónu. Táhlo to z něho na sto honú. Tož zaséj nic, zaséjc sme neviděli žádnú pěknú babu při tomto třetím laufu.
Ogařiska aj s fenú sa zas jaxi vrátili pod Rovnú horu.
Tož fčíl sem si myslél, že to fúknem nekam na Mohylové hroby a daléj na západ k Mistřicám, ale mladý Marek už otáčál koně dóm. Že už nemože a to sme teprv vyběhli. Na Rovnéj hoře už ně vypíl fšecku vodu a protože na něho býl pohled jak na arabského mučedníka, vydali sme sa přes Lhotský kopec a Vrchové dóm.
Na Tatranu už byla zabíjačka v najlepším, tož sme si dali obarovicu a kúsek pečeného masiska, desítečku a hned bylo dobře.. mě určitě ... no ale fčíl nevím estli aj temu Márovi 
a tu možete nahlédnút jak tam bylo pěkně...
.
